Co se starým zlatem?

"Máme zlato po babičce... mohla bys nám ho roztavit a udělat z něj něco jiného?"

S touhle otázkou se potkávám velmi často. To, že si zlatníci mohou jen tak tavit materiál jak se jim zachce je rozšířený omyl, který podporují i zahraniční videa. Natáčí je lidé, kteří mají buď veliké technologické zázemí a licence, nebo je v jejich zemi jiná legislativa a zvyky (např. v některých zemích je koupě materiálu ve formě plechu a drátu téměř nedostupná).

Jak je to u mě (legálně v ČR)?

V teorii vám můžu šperky zkusit roztavit, v praxi... není to dobrý a ani často legální nápad. Šperky jsou vyrobené z tzv. slitiny (více různých kovů) a měly by se správně skládat z tolika hmotnostních dílků např. zlata, kolik je jejich ryzost (tj. značka 585/1000 na šperku znamená, že z 1000 dílků má být 585 zlato). Bohužel ale běžný zlatnický smrtelník jako já nedokáže odhalit, co je těch zbylých 415 dílků – a může to být i velmi dobrodružné.

Složení slitiny dokáže určit třeba ale puncovní úřad, kontrola všech, kteří s drahými kovy nějak nakládají.

Ve starých nebo zahraničních špercích je možné potkat se i s kadmiem, které představuje zdravotní riziko a je potřeba řešit ekologickou likvidaci ve specializované firmě.

Vytvořit si slitinu je náročné i z nových surovin tak, aby měla správné složení, ryzost, čistotu, k odlití došlo rovnoměrně, hladce a s materiálem se pak dobře pracovalo. Je to samostatný obor zlatnictví, na který si netroufám (zahrnuje spoustu plamenů, vysoké teploty a manipulaci s rozžhaveným kovem).

Nejlepší variantou je podle mého názoru pro všechny strany vyměnit starý materiál za nově, odborně zpracovaný a vyčištěný.

Jestli máte ke šperkům citový vztah a nechcete se jich zbavit pro peníze, nechte je tak, jak jsou. Další generace je třeba budou nosit. A když ne, budou mít už historickou hodnotu. Rozbité šperky, pokud už nejsou za bodem nenávratu, se dají samozřejmě opravit.

Pro vzdělávací účely zde vyjmenuji všechny možnosti, protože vím, že moje články čtou nejen klienti, ale i studenti zlatnictví.

Pokud se chcete svého zlata/stříbra zbavit, je tu několik možností:

Záleží vám na citové hodnotě konkrétního šperku

Pokud má šperk státní punc ČR (i kdyby historický), obvykle má důvěryhodný původ a jeho ryzost souhlasí (zbytek slitiny stále nevíme, pozor na to).

1. První a legální varianta je přiměřená upcyklace šperku, která se kategorizuje v očích zákona jako oprava. Lze zachovat část šperku, část vyměnit, nahradit, použít jinak. Je vhodné v tomto procesu zachovat státní punc, i kdyby na odříznuté části šperku bokem a nechat opravený/upcyklovaný šperk znovu opuncovat.

   Jaký rozsah opravy (předělání) šperku je v očích zákona OK posuzuje puncovní úřad individuálně dle konkrétního kusu.

2. Samozřejmě je možné šperk pokoutně roztavit a vytvořit si nový drát / plech / tak trochu náhodný, obvykle organický tvar. V tavenině jsou často bublinky, není čistá... pokud se s tím smíříte a netoužíte po dokonalém geometrickém tvaru, věříte svému zlatníkovi a dílu náhody, udělat to lze. V průběhu práce ale může dojít ke znehodnocení materiálu, mohou se projevit vady, které nebylo možné předvídat předem.

   Toto řešení není legální a já osobně bych se do něj nepustila. Puncovní úřad má totiž seznam státem uznaných slitin a nechci domýšlet co by se strhlo za lavinu kontrol a pokut, kdyby někdo odnesl k opuncování slitinu viditelně jinou. A jak už víme, puncovní úřad umí prvky ve slitině zkontrolovat.

3. Některé firmy nabízí možnost přidat materiál při odlévání, což ale znamená, že se rozptýlí v celé komerční várce odlevu. Tak může šperk obsahovat aspoň malou část citové hodnoty původních šperků, ale bude jí mít i spoustu dalších lidí. Nedokážu s čistým svědomím říct, jestli opravdu někdo z odlévacích firem přidá starý šperk do nové slitiny. Tím, že neví jaké jsou další příměsi, by si mohl pokazit celou várku.

Nezáleží vám na citové hodnotě, chcete peníze/snížit cenu nového šperku (nebo si nejste jistí složením a něco řešit)

1. Prodat šperk do výkupu

   Pokud chcete pouze peníze, odnesete si na výkup šperky sami. Výkup nabízí různé firmy i zlatnictví. Každá má jinou výkupní cenu a je jinak seriózní. Výkup se řídí pouze hmotností a ryzostí kovu a cenou na burze. Nákupní hodnota šperku, kameny a pod. roli obvykle nehrají.

   Starožitnictví a bazary mohou nabízet výkup celého šperku pro další prodej, nečekejte však až na výjimky, že šperku stoupla hodnota s věkem (pořád to bude výkupní cena za materiál). Výhodou je, že šperk putuje zpět do oběhu a může někomu dělat radost jako "ze sekáče".

2. Vyměnit šperk za nový ♥

   Starý materiál můžete dát jako protihodnotu na nový šperk. Je to ideální řešení pro obě strany. Pokud je materiálu víc, lze se domluvit i na snížení ceny za práci adekvátně výkupní ceně materiálu. Šperk bude zaručeně kvalitní, váš, jedinečný a ještě se vám vyplatí.

   Materiál vyměním v obchodě s drahými kovy za nový (který je reálně také už xkrát recyklovaný, není nově vytěžený, jen má standardizovanou slitinu a tvar). Je to běžná praxe, pokud je cílem na novém šperku ušetřit nějaké peníze. A jestli jste dostali staré šperky od rodiny, mohli vám přispět na nové alespoň finančně. (Sentimentální hodnota zůstává alespoň v myšlence, že se např. na nových snubních prstenech podílela babička svým starým snubním prstenem.)

Zajímá vás něco dalšího? Něco konkrétního? Dejte mi vědět. A sledujte mě na instagramu, ať vám novinky a dění v dílně neutečou. Zuzka z Midimini